Pojďme společně, za půl sekundy, jediným kliknutím a ZADARMO naplnit misky pejskům v útulcích!
Pro více info následující dva odkazy:
Pac a díky!Výsledek obrázku pro pacička

Nikdy nic nebylo...

13. června 2017 v 9:48 | Lee |  Vlastní tvorba
"Možná, ale opravdu jenom možná, to všechno dopadne trochu jinak, než bylo původně v plánu..." S touto myšlenkou jsem nakládala do kufru svého auta peřiny, deky a nějaké ty polštáře. Nebyla jsem si pořádně zatancovat tak...tři roky. Možná dýl. Nyní jsem se konečně pustila do hurá akce se svou téměř spřízněnou dušičkou a zároveň velmi dobrým kamarádem. Začalo to nevinně: "Potřebujem vypustit. Pojedem si někam zatancovat... Na skáčko... Tuhle sobotu..."


Dorazili jsme na místo činu, zaparkovali auto na opuštěném parkovišti a vydali se tam, odkud se linuly hluky, smích, křik a možná i něco jako tóny. Akce se konala na náměstí, kam jsme se dostali právě včas, naše vytoužená kapela nastoupila na pódium.

Nalačno jsme si u stánku koupili půllitr jakési neznámé, ale velmi dobré patnáctky a vydali se pod pódium. První dvě písničky jsme se pohupovali do rytmu, při třetím hitu nám ale poněkud silnější pivo stouplo do hlavy a já se začala do rytmu nejen pohupovat, ale i dost odvážně vlnit, což se mu líbilo. Rukou mi přejel po zádech, přes bok na břicho a přitáhl si mě k sobě. Proč tancovat každý zvlášť, když spolu je to zábavněší...

Po půl hodině letmých doteků, které by se daly zcela jistě považovat za doteky typu tanečního, poněkud přátelštějšího, ale stále společensky přijatelného, jsme se rozhodli dojít si pro další pivo. Tentokrát to byla dvanáctka, oběma nám totiž stále docházelo, co by se stalo, kdybychom si do prázdného žaludku nalili litr pátnáctistupně. Ani jsem nevěděla jak to do mě nateklo, ale po chvilce jsem měla dopito, kelímek byl odhozen někam do blízkosti odpadkového koše a já si zády ke svému doprovodu užívala tu skvělou atmosféru, melodii i rytmus. Držel mě za boky, já jeho okolo krku, občas mě jemně kousnul do ušního lalůčku nebo krku, já mu to oplácela dle bolesti, kterou mi způsobil, buď provokativnějšími pohyby svého těla, nebo zarytím nehtů do jeho ramen a krku.

Noc utíkala rychle. Kapela, kvůli které jsme se vydali na dvouhodinový trip autem, odjela zakončit večer ještě do jiného města a my si konečně dali večeři. Když jsme se vrátili pod pódium, objevili jsme tam s mikrofonem v ruce poskakujícího chlapíka, možná trošku zoufale napodobujícího skupinu Queen. Po velké horké medovině už nebyl tak zoufalý, alespoň když jsem se na něj nedívala. Otočila jsem se na svého parťáka a tančila. Nebyla jsem opilá, pouze uvolněná, užívala jsem si každý pohyb, můj i jeho. On na tom byl podobně. Dívali jsme se jeden druhému do očí, tiskli se k sobě, tančili, líbali se...Cože? Počkat, líbaní nebylo v plánu... Dobře, bylo nám dobře, byli jsme uvolnění, tančili jsme, líbali se...

Falešní Queeni dohráli a my se vydali na procházku. Šli jsme bok po boku, povídali si, procházeli jsme se přinejmenším třičtvrtě hodiny, dokud nám nezačala být zima. Vymotali jsme se nočním cizím městem k autu, ve kterém jsme shodili sedačky, sundali kalhoty, abychom se alespoň částečně dobře vyspali, a zalezli do dek. Poprali jsme se o jediný spacák, který jsme s sebou měli, nakonec v něm skončily naše nohy a zbytek spacáku byl částečně přehozen přes nás oba. Teplo tedy nebylo ani jednomu z nás, a to je přeci fér.

Dalších několik dlouhých minut jsme si ještě povídali, on mi jezdil lehce prsty po boku, mně to bylo příjemné a nechala jsem ho. Když mnou rozklepala zima, přitiskla jsem se k němu blíž, aby mě zahřál. Objal mě, ale nepřestával mě hladit, dýchal mi za krk teplý vzduch... Najednou jsem ucítila jeho rty za mým uchem. Začal mě líbat na krku, mezi zuby několikrát stisknul můj ušní lalůček a rukou, která mě objímala, mi začal chtivě jezdit po celém těle. Zavřela jsem oči a užívala si to. Věděla jsem, že tohle by se dít nemělo. V sázce je naše přátelství. Takové, které se v sázku nedává. Ale bylo to tak...přirozené. Nic agresivního, jen si se mnou hrál. Celý večer si se mnou jen hrál.

Pootočila jsem hlavu a přitiskla své rty na jeho. Otočil si mě k sobě, rukou bloudil po mém stehně, ochutnával pod tričkem mou kůži na břiše. Prsty mi zajel pod kalhotky. Zasténala jsem a on se pousmál. Chvíli jsem si užívala jeho doteky, jeho hravost, načež jsem ho zastavila. Nechtěla jsem být hned. Ne s ním, se svým skvělým kamarádem... Nebo spíš ne poprvé, co mi tohle dělá. Asi jsem podvědomě chtěla, aby se to stalo někdy znova... A tímhle třeba podnítím jeho potřebu mého orgasmu natolik, abychom si to jindy zopakovali...

Vyhledala jsem svou dlaní jeho rozkrok. Položila jsem ho na záda, líbala ho na krku, na tvářích a rukou jezdila po jeho chloubě, dokud nezačal sténat, ať toho nechám. Stěžoval si na to, že já nic, a on bude až do konce, stěžoval si na to, že bude všechno mokré... Ale když jsem mu nabídla, že přestanu, nechtěl. Byl k zulíbání. Boj svědomí s chtíčem.

Přitiskl ke mně obličej, rukou mě pevně chytil za bok...a všechno bylo mokré. Kousek spacáku, který se tam nějakým omylem nachomýtl, deka pod námi, on... ale to už mu to nevadilo, chytil mě za zátylek, do ucha mi pošeptal, že jsem děsně zlobivá holka, ještě chvíli mi prsty přejížděl po těle, načež spokojeně usnul.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 13. června 2017 v 10:59 | Reagovat

A proč to nedovést až do konce, když se to líbí oběma? :-)

2 Lee Banda Lee Banda | E-mail | Web | 13. června 2017 v 14:44 | Reagovat

[1]: Někdy je lepší samotná hra, než vítězství... Takže proč ne, nemusí se stát všechno hned.. ;-)  :-)

3 Akim Akim | E-mail | Web | 13. června 2017 v 18:52 | Reagovat

Krásně laškovné a vábivě svůdné. ;-)  :-)  :-)  :-)

4 Dominika Dominika | Web | 14. června 2017 v 15:33 | Reagovat

Wow, to je opravdu hodně svůdná a erotická hra bez konce, taky by se mi líbil....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama