Pojďme společně, za půl sekundy, jediným kliknutím a ZADARMO naplnit misky pejskům v útulcích!
Pro více info následující dva odkazy:
Pac a díky!Výsledek obrázku pro pacička

Zamilovaná do jednoho, posedlá druhým

7. února 2017 v 14:29 | Lee |  Vlastní tvorba
Vždycky tady bylo to lechtání v podbřišku, kdykoliv byl poblíž. Když jsem si pak našla přítele, začínalo to vypadat, že se toho pocitu třeba zbavím. Jenže dokud jsem ho měla téměř denně na očích, bylo to skoro ještě horší. Věděla jsem, že doma mám skvělého chlapa, ale pořád jsem chtěla jeho. On se na mě vždycky tak mile usmál, když se naše pohledy spojily. Potom přišlo několik společných akcí, na kterých jsme měli být spolu. Měli jsme spolu tančit. Tančili jsme spolu nejen "jen tak", ale i tance, které se musely nacvičit. Držela jsem se jeho pevných paží, cítila jsem jeho příjemnou vůni, jeho teplý dech. A pak to všechno skončilo.


Po několika měsících, během kterých jsme se neviděli, jsem zapomněla. Ne úplně, ale konečně jsem mohla být s přítelem tak, že jsem si mohla být jistá, že ho nepodvedu.

A potom, po několika letech, přišlo kino. Společné, celá naše parta tam byla. I on. Už cestou do kina jsme cítili něco, co se nedá pořádně popsat… Nějakou chemii… Po kině jsme si dali něco málo k pití a vraceli se do chatky, kde jsme měli všichni nocovat. Cestou jsme se dostali za všechny ostatní, byla tma. Bavili jsme se spolu, smáli se. Najednou mě opřel zády o výlohu jednoho ze zavřených obchodů, ruce mi položil na boky. Od posledního našeho setkání jsem hodně zhubla, hodně jsem své tělo vytvarovala. Vypadalo to, že se mu moje změna líbila. Byl ode mě na několik milimetrů, dýchali jsme se vzduchem i vůni toho druhého. Zdálo se to jako věčnost, co jsme tak stáli. Přitom to byly jen sekundy. Odtáhnul se, chytil mě za ruku a rychle jsme ostatní doběhli. Aby si ničeho nevšimli…

Uložili jsme se v chatce, každý si našel své místečko na spaní, ale ještě se spát nešlo. Pili jsme, povídali si, vzpomínali, hráli hry. Načež se rozhodlo, že jdeme spát. Ale já neusnula. Ze všech koutů se ozývalo spokojené vydechování. Všichni spali. Já chvíli koukala do stropu, potom jsem očima vyhledala mezi ležícími těly i to jeho. Díval se na mě. Jediný on ještě také nespal. Natáhla jsem k němu ruku, nebyl daleko.

"Pojď za mnou," tiše jsem poprosila.

Rychle a tiše zalezl pod mojí peřinu.

"Tolik jsi mi chyběl, zdávalo se mi o tobě. Cos mi to udělal? Jak ses mi dostal tak pod kůži? Nikdy mezi námi nic nebylo!" vyčetla jsem mu do ouška, hlavně, ať nikoho nevzbudíme, nikdo o nás nesmí vědět!
Jednou rukou mě chytil za temeno hlavy a políbil mě. Druhou mi zajel pod tričko a hladil mě po těle. Užíval si, jak je mé tělo teď na dotek příjemné. I on se změnil. Už tak velké svaly jsou dnes ještě větší, než před lety. Stáhl mi tričko a já neváhala a stáhla to jeho. Svou teplou dlaní vklouzl pod mé legíny, držel mě za stehno, tiskl ho.

"Tohle bychom neměli."

"Jsi pořád s ním?" zeptal se.

Kývla jsem, ale nic to nezměnilo na tom, jak moc ho chci.

"Nikdo se to nesmí dozvědět!" zašeptala jsem. "Máš kondom?"

Tentokrát přikývl on a vytáhl ho z kapsy.

Nebyl to snad ani krátký okamžik, byli jsme oba bez kalhot a on si natahoval ochranu.

Vklouzl do mě, bylo to úplně jiné, než s kýmkoliv jiným. Možná proto, že jsem s nikým jiným, než s přítelem dlouho nic neměla. Asi jsem si zvykla na to jedno. Museli jsme být dokonale zticha, v klidu, něžní. Nikdo se nesměl vzbudit.

O pár týdnů později jsme se zase všichni sešli. U táboráku. Měli jsme ohraničený přístřešek, pod kterým jsme seděli a udržovali malinký ohýnek. Zpívali jsme, bavili se. Musela jsem na záchod, vyběhla jsem ven do lesa, hygiena nejvyššího kalibru. Když jsem se vracela, stál vedle otvoru do přístřešku, opřený o jeho stěnu. Díval se na mě, usmíval se, vypadal tak krásně. Chtěla jsem se rychle protáhnout dovnitř, ještě stále jsem měla výčitky z minula. Ale zároveň jsem měla i motýlky v břiše. Nepovedlo se mi proklouznout kolem něj, natáhl ke mně ruku a přitáhl mě k sobě. Udělali jsme ještě pár kroků stranou do stínu. Přitáhl mě ke svému pevnému tělu. Pevně mě držel, ale já se nebránila.

"Tohle se nikdo nesmí dozvědět," šeptala jsem mu naléhavě do ucha a svírala jeho tričko v pěstích. Ten jeho teplý sladký dech!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 7. února 2017 v 14:50 | Reagovat

Velmi smyslný článek, prožívám si něco takového a ikdyž se mi snaží bývalá přítelkyně říkat jiné věci, furt v ní takové emoce cítím. Třeba dopadnu stejně 😄

2 Akim Akim | E-mail | Web | 7. února 2017 v 15:17 | Reagovat

Krásné, rajcovní. ;-)  :-)

3 Lee Banda Lee Banda | E-mail | Web | 7. února 2017 v 18:57 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se líbí :-) Tak držím palce, ať to dopadne ke spokojenosti všech :-D

[2]: Hmm...díky :-D  :-)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 7. února 2017 v 20:09 | Reagovat

Sakra, musím taky víc cvičit... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama