Pojďme společně, za půl sekundy, jediným kliknutím a ZADARMO naplnit misky pejskům v útulcích!
Pro více info následující dva odkazy:
Pac a díky!Výsledek obrázku pro pacička

Krušné večery - 1

22. června 2016 v 15:46 | Lee |  Vlastní tvorba
Už pár dní jsem z toho kolotoče nevystoupila. Je to každý den téměř stejné... Vstanu, pár hodin sedím a přemýšlím, co jsem včera udělala, kdo byl ten kluk, který mě odvedl domů a jestli se mi zvedne žaludek natolik, abych musela běžet na záchod.

Tak třeba dneska...


Vzbudila jsem se doma - vzorně, jako vždy. Sotva jsem otevřela oči, zhoupnul se mi žaludek takovým způsobem, že jsem sáhla po odpadkovém koši stojícím kousek od postele. Naštěstí jsem ho nepotřebovala, ale bylo mi tak zle, že jsem opatrně, jako bych se spíš vznášela, než šla, došla do koupelny, kde jsem si nad záchodem strčila prst do krku. Moc jsem toho ze sebe nedostala, ale i tak se mi ulevilo. Vypláchla jsem si pusu ledovou vodou, čištění zubů nebudu riskovat.

Podívala jsem se na hodiny visící nad vanou. Pět dvacet, to jsem teprve před chvílí přišla, ne? Vrátila jsem se tedy zpět do pokoje, stáhla si vlasy páchnoucí po kouři do culíku a znova ulehla. Usnula jsem téměř v okamžiku, ale ještě před tím jsem stihla pomyslet na to, kdo byl ten kluk, který mi zpříjemňoval večer na discu vedle bowlingu.

Když jsem se vzbudila podruhé, bylo půl jedenácté. Stále mi nebylo dobře natolik, abych si vyčistila zuby, takže jsem si ústa ještě jednou vypláchla vodou, zkusila jsem trochu ústní vody, ale to nebylo úplně fajn. Ještě jsem si dala studenou sprchu, umyla vlasy a aniž bych se na sebe podívala do zrcadla, vrátila jsem se do pokoje.

Otevřela okno i dveře na balkon dokořán, páchnoucí oblečení z včerejšího večera jsem přehodila přes zábradlí na balkoně a položila se na postel. Vzpomněla jsem si na otázku, kdo to včera, sakra, byl. Nebyl úplně k zahození, myslím. Byl štíhlý, vysoký, ale nejsem si jistá, jestli to byl blonďák nebo brunet. Byla docela tma a měl kraťoučkého ježoura. Sympaťák, dost si se mnou povídal... Mám jeho číslo? Zašátrala jsem rukou pod polštářem a vytáhla odsud telefon. Poslední volané číslo...tak ne, poslední nepřijatý hovor... Mical... Hm, takže asi Michal...

Po půl hodině polehávání jsem naznala, že se můj houpající žaludek houpat nepřestane, a šla si do kuchyně postavit vodu na čínskou slepičí polévku. No vařit domácí si nebudu...

Po zdlábnutí polévky se mi udělalo lépe, a tak jsem si ještě na půl hodiny lehla a spala. Když jsem se probudila, převlekla jsem se do sportovního, vytáhla kolo z garáže a šla se projet na kole. Dala jsem si třicetikilometrový okruh kolem města, čerstvý vzduch mi udělal lépe a domů jsem přijela už v pohodě. Další hodinu a půl jsem prospala a v půl deváté večer jsem zavolala kámošce, jestli jdeme.

V deset jsme už roztancovávaly na parketě celý club. O hodinu později dorazil Michal. Dobře, nebyla jsem si jistá, jestli to je on, ale Krista mi to potvrdila. Stál na baru, povídal si s barmanem, tak jsem se přimotala kousek od něj. Objednala jsem si brusinkové pití a chvilku seděla u baru. Viděl mě, tak jsem čekala, že za mnou přijde. O pár momentů později si k sobě Michal přitáhl vychrtlou bloncku. Aha... Když od baru odcházeli, otočil se mým směrem, aby zjistil, jestli tam stále jsem a vím o něm. Bastard...

Takové chování mě nutí k jednomu... Vyběhla jsem na parket, rozhodila bokama a přitáhla svými pohyby hned čytři chlapce... No, jeden z nich chlapec nebyl, mohlo mu být tak pětačtyřicet a vypadal fakt nechutně... A chyběl mu jeden přední zub. Od toho jsem se ladně odtočila k těm ostatním, po chvíli pochopil a odtrhnul se. Ostatní tři mě obestoupili a asi mě fakt chtěli. Přehazovali si mě jak horký brambor, jednou jsem tancovala pro jednoho, za chvíli pro dalšího. Nechala jsem je, ať si myslí, že to řídí oni a při té příležitosti v davu našla Michala a pomalu naší čtveřici přesunula davem k němu a blondýnce. Ať vidí, že si můžu vybírat. Za chvíli naštvaně odešel a holčinu nechal stát uprostřed parkteru samotnou.

Ještě další asi tři písničky jsem tancovala s kluky, kde je Krista jsem neměla ani páru - už zase -, a po třetí písničce mě jeden z chlapců pozval na drink. Vyhráváš, kámo. Budeš platit drinky? Máš u mě celý večer tanců...


...pokračování příště... -> TADY
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 22. června 2016 v 15:57 | Reagovat

Copak, vzpomínky na bujaré mládí? :-P  :-D  :-D  :-D

2 Lee Banda Lee Banda | E-mail | Web | 23. června 2016 v 18:19 | Reagovat

[1]: Ne zcela doslovné, trošku někde přibarvené, někde trošku odbarvené, někde zcela vymyšlené.... :-D  ;-)  :-D

3 Akim Akim | E-mail | Web | 24. června 2016 v 11:46 | Reagovat

[2]: Tedy, trošku jako od kadeřníka, ne? :-P  :-D  :-D  :-D

4 Jana Jana | E-mail | Web | 26. června 2016 v 8:39 | Reagovat

Dotaz - s tím, co hlavní postavu dovedl domů - spala s ním? Děkuji :)

5 Lee Banda Lee Banda | E-mail | Web | 27. června 2016 v 11:13 | Reagovat

[4]: Ne-e.. ;-)

6 Jana Jana | E-mail | Web | 27. června 2016 v 11:16 | Reagovat

[5]: Ha! Princ mi tvrdil něco jiného a ze prý blbe čtu!

7 Lee Banda Lee Banda | E-mail | Web | 27. června 2016 v 11:19 | Reagovat

[6]: :-D čteš dobře

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama