Pojďme společně, za půl sekundy, jediným kliknutím a ZADARMO naplnit misky pejskům v útulcích!
Pro více info následující dva odkazy:
Pac a díky!Výsledek obrázku pro pacička

Vstávej, je ráno!

25. února 2016 v 20:51 | Lee |  Vlastní tvorba
Vstávej, je ráno! To je věta, kterou jsem měla napsanou na displeji mobilu, když mi zvonil budík. Nevrle jsem ho vypnula s vědomím, že za pět minut mi bude zvonit další. Ten den se mi vážně nechtělo vstávat. Měla jsem dobrý důvod. Flek na prostěradle vedle mého boku a vyhazovače hotelu, ve kterém pracuji...


Převalila jsem se na druhý bok, zavřela oči a zavzpomínala na včerejší noc. Aby bylo jasno, to, co se stalo, mě nemrzí. Stalo se to už několikrát a ani jednou jsem toho nelitovala. Jediné, co není fajn, je potom být s ním v práci... Měli bychom se tvářit, jako že se nic nestalo. Taková jsou pravidla, která jsme si domluvili. Navíc v práci jsou všichni drbny, které dokážou vše tak zveličit, že by to mohlo vést klidně i k vyhazovu. Spíš mému, protože on je tam déle než já a už se mnohokrát osvědčil. Co zmůže recepční, těch je na každém rohu několik...

"Kam jdeš? Chci tě, co s tím uděláš?" Chytl mě za ruku, když jsem dveřmi, které hlídal, procházela domů.
"Domů," odpověděla jsem na první otázku a očima propátrala okolí, jestli není na dosah nějaké zvědavé oko nebo ucho.
"Počkáš na mě v mém autě," oznámil, v kapse vyhrabal klíček a provléknul mi ho i s kroužkem za ramínko podprsenky tak, abych ho neztratila.
Zvedla jsem oči, abych mu tím dala vědět, že rozumím.
"A chci, abys byla jen ve spodním prádle."

Usadila jsem se na sedadlo spolujezdce, sundala si kalhoty, mikinu i tričko a čekala...

Po třetím budíku jsem se zvedla a šla si vyčistit zuby. Chm...nechal si tady deodorant, vzala jsem jej do ruky a odnesla si ho do kabelky. Musím mu ho vrátit.

Hlavním vchodem jsem prošla bez úhony. Nebyl tam. Vyměnila jsem se s recepční, která byla na noční, a usadila se za pultík. Vedle klávesnice stolního pracovního počítače jsem otevřela svůj netbook a začala prolézat internet.

Už jsem myslel, že nepřijdeš... Vyskočilo mi okénko chatu.
Ignorovala jsem zprávu a rolovala stránkou e-shopu s kabelkami. Jen tak, peníze na novou nemám, ale proč se nekochat...
Vím, že sis to přečetla!
Taky víš, že v práci se sobě máme vyhýbat...
Proč vyhýbat? Jen si nás nesmí nikdo všimnout.
Nejsme spolu, to pořád platí, že? Nechtěla jsem se na něj příliš vázat...

"Hodná. Teď si vlez na zem před sedačku, zůstaneš tam, dokud neřeknu," rozhodl a nastartoval.
Sesula jsem se před sedadlo, v jeho velkém, prostorném autě to nebyl problém.
"Kam chceš jet? K tobě, nebo mně?"
"Ke mně," řekla jsem tiše.

Překvapilo mě, že ihned neodepsal, ale nakonec jsem to pochopila, když se jeho mohutná postava objevila před pultem.
"Něco jsem u tebe nechal," prohlásil.
"Buď zticha, někdo nás uslyší!" mračila jsem se. "Neodpověděl jsi mi."
"Ano, platí, jen jsem se bál, abys kvůli mně neměla problém, že přijdeš pozdě."
"Dobře, na, a teď jdi," podala jsem mu zapomenutou hygienickou pomůcku a vypakovala ho na své místo.

Podal mi svůj kabát, který mi byl až po kolena, takže jsem se nemusela stydět, a před sebou mě strkal přímo do mého bytu. Odemkl, klíče našel v mé kabelce, svou obrovskou ruku mi položil zezadu na krk a odvedl mě až do mé ložnice. Tam mě svlekl z kabátu, přitlačil k posteli, donutil mě si kelknout na její okraj na všechny čtyři a stáhnul mi kalhotky ke kolenům. Přes hlavu si přetáhl tričko, které mu bylo vinou jeho velkých svalů velmi těsné.

Dnešek se v práci extrémně táhnul. Už jsem ani na internetu neměla co dělat, několikrát jsem se dokonce přistihla, jak opakovaně otevírám a zase zavírám okénko chatu mezi mnou a jím. Nemůžu mu napsat, to nejde.

Co na tom bylo nejhorší, že jsem se chovala jako zamilovaná holka, tohle se přece nedělá, koukat na konverzaci a čekat, jestli napíše. Vždyť ho ani nemiluju, neříkám, že ho nemám ráda, to teda jo, asi jako jediného z tohohle celého nóbl hotelu, ale nemiluju. To, co mezi námi je, je čistě fyzické... Pro tělesné potěšení... Ještě aby ne, to tělo, to chování, drsné, ale ohleduplné...

Přiložil mi teplou dlaň mezi nohy a už jen to stačilo, abych se začala roztékat jako zmrzlina na sluníčku. Když mi prostředníčkem začal dráždit citlivé místečko, zaryla jsem nehty do prostěradla a vzdychala vzrušením.

"Líbí se ti to, ty moje kundičko?" Naklonil se nade mě, nepřestával dráždit a hlubokým hlasem mi šeptal do ucha.
"Ano," vydechla jsem a klesla na lokty.
"Chceš víc?" Vnikl dvěma prsty do mě.
"Ano..."

Opět se zvednul za mě, rozepnul si kalhoty, nechal si je sklouznout ke kotníkům a vnikl do mě. Nejprve vnikal pomalu, a když už část jeho mužství byla ve mně, tvrdě a rychle přirazil.

"Jdu domů," oznámil, když z nějakého důvodu procházel kolem mého pracoviště. Nikdo jiný okolo nebyl, touhle dobou tu nikdy nikdo nebývá.
"No a?"
"Jsi drzá, holčičko," zamračil se očima, ale koutky úst se mu zvedaly. "Za to tě asi budu muset potrestat... Budu tě čekat u sebe, jestli do osmi nepřijdeš, dojdu si pro tebe sám..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 25. února 2016 v 20:57 | Reagovat

Chápu to dobře, že ty světlejší pasáže jsou tvoje představy, či erotické sny, nebo je to jinak? :-P  :-D  :-)

2 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 25. února 2016 v 21:03 | Reagovat

[1]: Ty světlejší části měly být něco jako vzpomínka, na to, co předcházelo té skvrně na prostěradle ;-) ale vysvětlit si to můžeš i jinak ;-) :-D

3 Akim Akim | E-mail | Web | 25. února 2016 v 21:10 | Reagovat

[2]: Aha, no každopádně je to zase napsané moc krásně, celkem mě to vzrušilo, človíčku. :-P  :-D  :-D  :-D

4 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 25. února 2016 v 21:20 | Reagovat

[3]: Dík :-) až tak, jo? :-D

5 Akim Akim | E-mail | Web | 25. února 2016 v 21:21 | Reagovat

[4]: Jasně, proč myslíš že k tobě chodím. :-P  :-D  :-D  :-D

6 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 25. února 2016 v 21:23 | Reagovat

[5]: Až bych se skoro začervenala... :-P :-D

7 Akim Akim | E-mail | Web | 25. února 2016 v 21:26 | Reagovat

[6]: Ale jdi ty, ty stydlivko, nebo se budu červenat já. :-P  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama