Pojďme společně, za půl sekundy, jediným kliknutím a ZADARMO naplnit misky pejskům v útulcích!
Pro více info následující dva odkazy:
Pac a díky!Výsledek obrázku pro pacička

Rozhovor

28. února 2016 v 17:42 | Lee |  Vlastní tvorba
"Už mu na mně nezáleží, slyšíš?!" křičela ni a možná čekala nějakou radu. Možná čekala pochopení, nebo se jen snažila si ulevit. Sama netušila, věděla jen, že je sama a v pasti.


"Minule jsem ti to už přece říkala, ať za ním nechodíš, že skončíš v pekle. Už poprvé, když jsi ho uprosila, aby vám dal ještě jednu šanci, to bylo špatně. Měla jsi to přijmout hned poprvé, měla ses s tím smířit. Teď už ti nezbývá nic, než jen trpět."

"Ale co jsem měla dělat? Dřív na tom býval špatně, bála jsem se, co by udělal…"

"A teď jsi na tom špatně ty a nikomu na tom nesejde…"

"Tak co mám dělat?"

"Nic, hlavně za ním nechoď, i když teď už je to jedno, sám nepřijde."

"Neporadilas mi!"

"Nevím, co máš dělat. Dřív jsi mě neposlouchala, kdyby ano, nebyla bys v této situaci. Teď už nevím, co ti říct. Zvykl si, že vždycky přilezeš ty."

Mlčela a upřeně se dívala kamsi před sebe. Z chladné země, na které seděla, a chladné zdi, o kterou se opírala, jí běhal mráz po zádech. Tiskla si kolena pod bradu.

"Moje poslední slova, která jsem ti řekla před dvěma týdny, byla, že skončíš v pekle. To proto, že jsi mě opět neposlechla. Teď v tom pekle jsi, nevím, co máš dělat teď. Přišlo na moje slova, už mě budeš poslouchat?"

"Chce mě jen na to, abych mu uklidila, občas něco udělala, hlavně udělala jeho, když se mu zachce, ale hlavně abych mu nepřidělávala těžkou hlavu s mými problémy a držela hubu a krok. A když zrovna nic nepotřebuje nebo nechce, abych se někam odklidila a nelezla mu na oči."

"Za to si můžeš sama…"

"Sedím tady už bůhví jak dlouho, brečím. A on to ví. A je mu to jedno. Nezajímá ho, že jsem na dně. Proč by mělo, stejně i když budu na dně, ví, že když bude chtít, podržím mu. Zklidním, podržím mu, a potom si zase pobrečím… až mě zas nebude potřebovat…"


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 28. února 2016 v 17:59 | Reagovat

Hmmm, tohle zní hodně smutně a hodně zoufale. Trošku se o tebe bojím. ;-)  :-(  :-?  O_O  :-(

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 28. února 2016 v 18:11 | Reagovat

Strach se mnou trochu cloumá,
démon z textu mou duši zkoumá.

Silný článek..

3 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 28. února 2016 v 21:03 | Reagovat

[1]: Neboj ;-) co mně by se mohlo stát... :-P :-)

[2]: :-) Dík...

4 Akim Akim | E-mail | Web | 29. února 2016 v 9:53 | Reagovat

[3]: Jsem rád, že to snad není tak vážné, jak se na první pohled jeví. ;-)  :-)  :-D

5 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 29. února 2016 v 10:00 | Reagovat

[4]: Nejsem si úplně jistá, jak se to na první pohled jeví, nicméně nic horšího,  než že skončím ve cvokhauzu se mi nejspíš  nepřihodí. A myslím, že toho o mně víš už dost na to, abys naznal, že časem tam tak jako tak skončím, jen takhle to bude možná dřív :P

6 Akim Akim | E-mail | Web | 29. února 2016 v 10:04 | Reagovat

[5]: Aha, tak já tě tam přijdu navštívit, ju? Ale musíš mít svěrací kazajku, pro mé bezpečí. :-P  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

7 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 29. února 2016 v 10:09 | Reagovat

[6]: To jsem ráda, že aspoň někdo přijde... :-) Nemyslím si, že budu nebezpečná, spíš se budu někde v růžku třást a rozprávat si sama se sebou... :-P

8 Akim Akim | E-mail | Web | 29. února 2016 v 10:31 | Reagovat

[7]: Fajn, tak já si k tobě sednu a budu předstírat, že tě celou dobu poslouchám. ;-)  :-D  :-D  :-D

9 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 29. února 2016 v 10:33 | Reagovat

[8]: Tak jo, dám ti vědět, kam me zavřou ;-)

10 Akim Akim | E-mail | Web | 29. února 2016 v 10:36 | Reagovat

[9]: Hurá, mám rande! :-P  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

11 Poppy Poppy | E-mail | Web | 29. února 2016 v 20:36 | Reagovat

Jestli je to pouze fiktivní příběh, tak ok a dál tím pádem nemusíš ani číst :)

Jestli je to založeno na realitě, tak koukej najít nějaké sebevědomí! Zníš jako chytrá, hezká holka, přece si kvůli chlapovi nezničíš život. Je fajn si pobrečet a dokonce i nějakou dobu se trápit, ale rozhodně se kvůli tomu nehroutit! Za to ti nestojí opravdu nikdo. Na prvním místě musíš být sama pro sebe hlavně TY a nikdo jiný :) Vždyť máš tolik možností, co s životem dělat, tak proč se tolik trápit jen kvůli té jedné? A pořád se v tom plácat dokola, i když víš, že lepší to nikdy nebude. Přeju hodně štěstí a síly do nadcházejících dnů!

12 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 29. února 2016 v 23:32 | Reagovat

[11]: Když ono to není zas až tak lehké... navíc, já asi občas prostě musím být pár dnů nebo týdnů "zhroucená", jinak bych to asi ani nebyla já :-P Oba víme, že jsme se změnili, jeden z nás možná víc, ani u jednoho to nebylo tak zcela dobře - k dobrému možná jo, ale třeba u mě i přes to, že to bylo k dobrému,ta změna pro mě pozitivně asi moc nedopadla... A oba se to snažíme nějak trochu změnit... Život si neničím, možná trochu psychiku, ale i ta se dá časem zase do normálu, až bude v normálu všechno ostatní...

Už ani nevím, co jsem tím vším chtěla na začátku říct, asi prostě jen to, že to prostě není tak snadné, nicméně máš naprostou pravdu v tom, co jsi napsala, souhlasím s tebou... jen to zatím ještě není můj případ... nebo nechci aby byl...

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama