Pojďme společně, za půl sekundy, jediným kliknutím a ZADARMO naplnit misky pejskům v útulcích!
Pro více info následující dva odkazy:
Pac a díky!Výsledek obrázku pro pacička

Dlouhé čekání

29. září 2015 v 13:56 | Lee |  Vlastní tvorba
Cítila jsem, jak už to na mě jde. Jak mi vlny tepla i chladu zároveň vystřelují z klína do celého těla. Už jsem to nemohla vydržet, tvrdě jsem ho chytla za zadek a rychle si ho přitiskla mezi nohy. Šlo to snadno, nebyla jsem vlhká, spíš téměř promočená. V té samé chvíli, kdy do mě celý zajel, jsem vybuchla, zaryla mu nehty do zad a přitáhla si jeho usmívající se obličej na prsa.


Znali jsme se už pár let, zpočátku jsme si jeden druhého nijak zvlášť nevšímali, potom jsme spolu začali jezdit na různé akce, ale stále jsme si nebyli blízcí. A pak nastal zlom. Ani nevím, jak se to stalo, dokonce ani netuším, jestli jsem první byla já, nebo on, možná oba najednou. Co ovšem vím, jak mě začal neskutečně přitahovat. Jeho inteligence, jeho vtip, jeho úsměv, blonďaté vlasy, svaly, rty...a ty ruce... Jsem úchyl na ruce, ani nevím, jak popsat, které jsou pro mě ideální..žíly jsou pro mě téměř podmínkou, mělo by být taky vidět, že se o ně chlap stará, ale nesmí je mít ženské...ale nejdůležitější je můj pocit z nich. Asi tak trochu umím vycítit, které ruce jsou "šikovné", které mě dokážou uspokojit...
Začalo to těmi pohledy. Letmé, nikdo jiný si toho nemohl všimnout, jen my dva jsme to věděli. Ohlédla jsem se a on se na mě díval, lehoučce se usmíval, v očích měl důvěrný pohled, kterým říkal, že se takhle dívá jen na mě. Sklopila jsem zrak a usmála se zpět.
Pokračovalo to kradmými doteky. Nohou pod stolem v hospodě, rukou při podávání věcí... A vždy k tomu byl ten neodolatelný úsměv.
Potom přišel ples, kterého jsme téměř polovinu protancovali spolu. Zvládli bychom celý, ale nechtěli jsme, aby někdo věděl, co mezi námi je. Tiskli jsme se k sobě, dotýkala jsem se jeho svalů, hladila jeho trapézy, rameno a biceps, on mi jemně přejížděl pravou rukou po zádech.
Pak přišel čas, kdy jsme se měli rozejít, každý měl jít svým směrem, život nás zavál každého jinam. Nepřestávali jsme se vídat, jenže vždy to bylo i s ostatními z party. Na konci každé akce jsme se všichni objímali, jako bychom se neměli už nikdy vidět. Odtrpěla jsem si objetí všech a celou dobu jsem se těšila na něj. Celým tělem jsem se k němu přivinula a nechala se držet. Trochu dýl než s ostatními, ne tak dlouho, aby to bylo podezřelé.
Jednoho dne mi při našem objetí zašeptal, že se chce sejít o samotě. Při odchodu jsme si vyměnili telepatickou zprávu, že si dáme vědět.
Napsal mi až o dva týdny později. Už jsem začínala ztrácet naději, ale zoufale jsem se mu nechtěla ozvat jako první. Domluvili jsme se, že si mě druhý den vyzvedne a půjdeme na drink.
Vyšňořená jsem netrpělivě podupávala po bytě, když konečně zazvonil. Pochválil mi outfit a vyrazili jsme. Odvezl si mě do svého města a zavedl do údajně nejlepšího baru.
Naše pohledy se prohlubovaly, doteky byly vážnější. Vlastně už ani nevím jak jsem se ocitla v jeho posteli. Na sobě jsem měla pouze spodní prádlo a ani to mi dlouho nezůstalo. Jeho ruka mi něžně dráždidla klitoris a jazyk a zuby provokovaly prsa, která mu jasně dávala najevo, že se jim to líbí. Druhou rukou se mi chvíli probíral ve vlasech, chvíli laskal druhé ňadro, nebo jí jezdil po celém mém nahém těle. Slastí jsem byla úplně ochromená, kdybych se měla zvednout a někam dojít, nezvládla bych to. Třásla se mi kolena a oči začaly štěstím málem plakat.
Cítila jsem, jak už to na mě jde. Jak mi vlny tepla i chladu zároveň vystřelují z klína do celého těla. Už jsem to nemohla vydržet, tvrdě jsem ho chytla za zadek a rychle si ho přitiskla mezi nohy. Šlo to snadno, nebyla jsem vlhká, spíš téměř promočená. V té samé chvíli, kdy do mě celý zajel, jsem vybuchla, zaryla mu nehty do zad a přitáhla si jeho usmívající se obličej na prsa.
Konečně... dlouhé čekání na něj se vážně vyplatilo...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 1. října 2015 v 13:38 | Reagovat

Hmmm.... to si nechám líbit, takové příběhy :)

2 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 1. října 2015 v 19:15 | Reagovat

[1]: můžu s jistotou říct, že jich bude mnohem víc :)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 1. října 2015 v 19:16 | Reagovat

[2]: Pecka!

4 L Arpet L Arpet | E-mail | Web | 20. října 2015 v 10:07 | Reagovat

Pěkné...

5 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 20. října 2015 v 12:40 | Reagovat

[4]: díky :)

6 L Arpet L Arpet | E-mail | Web | 20. října 2015 v 12:55 | Reagovat

Btw. asi jsem dost kritizovala, takže si najeď na můj blog a můžeš se pustit do mě :D

7 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 20. října 2015 v 12:59 | Reagovat

[6]: né, dobrý..jsem ráda za každý názor.. dříve či později najedu, neboj ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama