Pojďme společně, za půl sekundy, jediným kliknutím a ZADARMO naplnit misky pejskům v útulcích!
Pro více info následující dva odkazy:
Pac a díky!Výsledek obrázku pro pacička

S cizím mužem v cizí posteli...

27. února 2018 v 1:55 | Lee |  Vlastní tvorba
Vzbudil mě jeho budík. Otočila jsem obličej na druhou stranu a zauvažovala, jestli by nebyl dobrý nápad se okamžitě zvednout a bežet na záchod. V rychlosti jsem si spočítala, že jsem včera zkombinovala pět různých drinků v množství, o kterém jsem si nebyla zcela jistá, a aby toho nebylo málo, já, jakožto nekuřák, jsem mu celý večer kradla cigarety z ruky a s pár jeho kamarády jsme se podělili o nějaké další kuřivo, na které jistě taky nejsem moc zvyklá.

Ne, nikam neběžím. Vypnul budík a vypadal, že pokračujeme ve spánku. Třeba to zaspím. Nebo půjdu až s dalším budíkem...
 

Neptun s Plutem a vytí na měsíc

15. února 2018 v 1:45 | Lee |  Vlastní tvorba
Je to asi třičtvrtě roku, co bydlím sama, bavím se s několika málo přáteli - kolegy, se kterými se vídám převážně v práci, jinak tu téměř nikoho nemám. Potřebovala jsem si to nechat projít hlavou. Rozležet a uležet dojmy, city a vzpomínky. Přetvořit svoje staré já na nové, vylepšené.

Teď už ovšem asi nastal čas, kdy mě to přestalo bavit. Staří přátelé už mi nestačí, chybí mi nové dojmy, nové city, nové vzpomínky, nějaký nová energie do života. A to byl ten důvod, proč jsem spolu se svojí fenečkou začala hledat parťáky na naše procházky.

A tady jsem našla jeho...

Jesus

1. září 2017 v 10:29 | Lee |  Vlastní tvorba
Seděla jsem u okna, poslouchala Linkin Park a přemýšlela, který okamžik obrátil celý můj život vzhůru nohama. To, kdy on zapomněl, že mě dřív měl rád, to, že mě seznámil s tím týpkem, který mi možná otevřel oči o pár dní dřív, než by se mi otevřely bez něj, a se kterým jsem nyní sdílela jeden byt (ne pokoj), nebo to, že jsem ho vůbec kdy poznala? Třeba to tak bylo předurčeno už od prvního okamžiku, co jsme se uviděli? Od okamžiku, kdy se naše rodiny seznámily - ještě dřív, než jsme se potkali.
 


Nikdy nic nebylo...

13. června 2017 v 9:48 | Lee |  Vlastní tvorba
"Možná, ale opravdu jenom možná, to všechno dopadne trochu jinak, než bylo původně v plánu..." S touto myšlenkou jsem nakládala do kufru svého auta peřiny, deky a nějaké ty polštáře. Nebyla jsem si pořádně zatancovat tak...tři roky. Možná dýl. Nyní jsem se konečně pustila do hurá akce se svou téměř spřízněnou dušičkou a zároveň velmi dobrým kamarádem. Začalo to nevinně: "Potřebujem vypustit. Pojedem si někam zatancovat... Na skáčko... Tuhle sobotu..."

Opilá - něčím jiným, než láskou...

7. dubna 2017 v 1:10 | Lee |  Vlastní tvorba
Milý deníčku,
vážně doufám, že mi tě nikdo nečte, protože to, co jsem píšu...za to možná zaplatím... Jak jsem už několikrát psala, není to ideální. Chová se ke mně, jako bych byla nic, samozřejmost, něco, o co doma jen zakopává... Chce, abych ho podporovala, ale sama se od něj podpory nedočkám...

Další články